blatyna f. (blatyna)
hut. široká plochá ocel, z které se válcují tenké plechy, ploština: blatyny přiv’yźli z valdzverku na fajnplech Bohumín KA; opate se posadźi na p’ec, drug’i pooži dv’e blatyny na tum opate a un to šibny do p’eca Karviná KA
Ko