SNČJ
brk I m. (brk, bərk)
1 střední osa ptačího pera, v dolní části dutá; ptačí pero vůbec: po draňí peří se šecki brki wečír spálili ch kamnech, ale pár se ňich nechalo na dloupáňi špini ze škwír Radčice JN; ňic se nevihoďilo, z vodranejh bərku se ďáli zhlace Loužnice JN; maminka ďála kartáče z husih brkú Paseky nad Jizerou SM; nám ďelal hučitel péra z brko Nové Syrovice TR 2 (za Rakouska-Uherska) dvouhaléř, krejcar; peníze vůbec: mislel sem, že mám ešťe ňákí peňíze, a pádz ho, f kapse aňi brka Nymburk NB; človjeg bi si sem tam do hospodi zašel, jen mid brke! Nové Syrovice TR; za dva brki Karlovice SM (Svatoňovice), Lípa nad Orlicí RK
●  je jako s kozi brk Jičín JC – slabý, hubený; má nohi jag brki Mistřice UH – tenké, slabé; ďedeg bil jako brk Lípa nad Orlicí RK – čilý, hbitý, matka je ešťe jako bərk Železnobrodsko – čilá, hbitá; jako z brko veleťené Nové Syrovice TR – popletený; Stejskal mu to dal do brku Světlá pod Ještědem LB – namluvil mu to; dal jim do brku Liberec LB – poradil jim
→  brček m. (brček) dem. k 1
jen ve fraz.
● strejčineg bil jako brček Lípa nad Orlicí RK – čilý, pohyblivý, zdravý
PSJČ; SSJČ
Či