berla f. (berla, berła, berdla, bedla, brla, brła, bŕła, bra, blla, barła), berle f. (berle, berdle, bedle, brle), berlo n. (brło)
1 cúz podpěra pro chromé k opírání v podpaží nebo tyč k podpoře při chůzi, hůl: choďí vo berlách Výprachtice UO; má bedle Ledeč nad Sázavou HB; ičko muší choďíd vo berli Chodsko; choďid vo bedlích Plzeň PM; chuďí pu berlách Žďár BK; choďí ceí rog o brách Mistřice UH; musý choďiď o brłách Kelečsko; stařyk uš chodžy o berłoch Ostrava OV (Hošťálkovice); na vojňe strac’ił nohu, to teras chodz’i pod berłama Baborów POLSKO; berdla Bozkov SM; berdle Českokrumlovsko; brle Vanovice BK, Boskovice BK; blla Vlkoš HO; bŕła Valašsko; barła Zádveřice-Raková ZL, Valašsko; ▲ já jih budu uzdravovať, chromým brła odhazovať Novojičínsko 2 vysoká ozdobná hůl jako odznak hodnosti biskupské aj.: biskub má brlu Vlkoš HO; Mikołáš choďí z berłou a ve vysokej čepce Kelečsko; berla Žďár nad Sázavou ZR, Kostelany nad Moravou UH; brła Cetechovice KM 3 jzč držadlo na násadě travní kosy: berla Táborsko, Postřekov DO; bedle Věšín PB; berle Příbramsko; bedla Cerhonice PI 4 ◘ bot. kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris): berla ptačí Račice-Pístovice VY
→ dem. berlička v. t.
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 63 (ručka u travní kosy)
Hb