SNČJ
campár m. (campár, campar)
1 útržek látky, cár: rostrhaný na campáry Zlínsko 2 oddělená část celku, kus: rozbíl auto na campári Slavkovsko-Bučovicko; z hrnečku zostały enem campary Větřkovice OP; rozbít na campári Libuň JC (Libunec)
Ir