SNČJ
cenit (se) nedok. (ceňit (se), ceňiť se, céňit)
1 zejm. střč prolévat slzy, plakat: vječňe jenom pro fšecko ceňí Hostivice PZ; ceňit Sedlčany PB, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav PY, Rožmitál pod Třemšínem PB; ceňit se Voticko, Ratibořské Hory TA, Kardašova Řečice JH 2 zejm. čes expr. smát se: co se ceňíš? Světlá pod Ještědem LB; ceňí se Přeštice PM; ti holki se jen ceňeji a ňic neuďelaji Nová Ves u Chotěboře HB; ceňit se Ledeč nad Sázavou HB, Telč JI
● ceňid zubi na ňeco Zlatá Koruna CK (Plešovice) – být chtivý něčeho; ceňil na fšecki zubi Lípa nad Orlicí RK – všechny nenáviděl; pes ťe kousne, uš ceňí zubi Nemyslovice MB, céňí na mňa zubi Uherskohradišťsko, ceňid zubi Raná CR – odhalovat, ukazovat zuby při hněvu
PSJČ; SSJČ
Hb