SNČJ
čilý adj. (čilej, čiłej, čilé, čiłý, čiły, čií, čyłý, čuli, čułý, čuły)
1 čiperný, obratný, pohyblivý: teťička se dozd drži, ešťe je takle čilá Úlibice JC; dlouho bil k ňičemu, ale uš je čilejší Pecka JC; povídal: To mušíte honem chvátat. Nu tak sem bəl čilej Janovice nad Úhlavou KT (Ondřejovice); bil čilej Mladá Vožice TA; decki bél takuvé čilé, a teť to tam seďél takuvé smutné, zhrbené Šošůvka BK; un je taky čuły chłopek Štítina OP; stařenka su ešče čuli Frenštát pod Radhoštěm NJ; mo uš skoro osumdesad rokuv a ešče je furt čiły Raškovice FM; čilej Křivoklát RA; čilé Boskovicko; čií Velká nad Veličkou HO; čiłej Kostelany nad Moravou UH; čułý Lipník nad Bečvou PR 2 snadno chápající, pohotový, bystrý: ten je, pane, čilej, na toho biste si mušel přifstat Nečín PB (Žebrák); a bť čilé, bstré, nebť takové hleďik Cholina OL; čilej Brandýs nad Labem-Stará Boleslav PY (Brandýs nad Labem); čiłý Valašsko 3 probuzený ze spánku: jš s čilé Lipová PV (Hrochov) 4 pracovitý: podle toho se vocuzovalo, jak je čilej Vysoká nad Labem HK; čuły Frenštát pod Radhoštěm NJ 5 nedosahující konečného stadia: masso bio ešče čié Uherskohradišťsko – nedopečené; ty trnky sú ešče čyłé Valašsko – nezralé; ešče býł čyłý Valašsko – (o mrtvém) nepodlehl rozkladu; čié dřevo Uherskohradišťsko – ještě nevyschlé 6 vydávající pronikavý pach: hovno bilo malinkí, ale čilí, hrozňe ho bilo daleko cejťit Lanžov TU 7 necudný, oplzlý: to je taki čilá pohátka! Lázně Bělohrad JC
● čilej jako ribička Přeštice PM, Velký Bor TA – velmi čilý; já sem ho čilá Nové Město na Moravě ZR – mám ho ráda
PSJČ; SSJČ
Km


čulý adj. (čułý, čuy, šułý)
1 past. (o koze) bezrohý: čułá koza Valašsko; šułá koza Fryšták ZL 2 past. (o koze) mající malé uši: čuo ofca Komorní Lhotka FM 3 past. (o koze nebo ovci) mající bílou barvu: čułá koza Velké Karlovice VS; čułá ofca Velké Karlovice VS 4 (o oděvu) nuzný, ošumělý: čułý Valašsko
ČJA 3, 205 (koza bez rohů)
Kl