berlka f. (berka, belka, brlka, brłka, blka)
zejm. svč držadlo na násadě travní kosy, příp. krátký váleček začepovaný příčně do konce násady lopaty apod.: berka Bílá Třemešná TU, Vysokomýtsko; belka Neděliště HK, Vraclav UO; blka Trnov RK; brlka Vysoké Mýto UO (Lhůta); brłka Valašsko
ČJA 3, 63 (ručka u travní kosy)
Hb

berka I m. (berka, bérka)
1 zloděj: je to berka, má dlúhé prsti Břeclav BV; ó to sú jeden bérka Břeclavsko 2 kdo rád bere, nechává se podplácet: berka Valašsko
PSJČ; SSJČ
Hb

berka II f. (berka)
plodní útvar některých jehličnatých stromů, šiška: berka Mladoboleslavsko
Hb