capka II f. (capka, cápka)
1 psice: capka záp. Morava 2 expr. záletná žena, poběhlice: cápka Jemnice TR, Hladov JI 3 ženské přirození: capka Česká Třebová UO; ▲ hib bapku přes capku Česká Třebová UO, tludž bapku přes capku, tluč strejce přez vejce Trstěnice SY – říkadlo při mlácení třemi cepy 4 součást brzdicího zařízení vozu, brzdicí špalek: z velkího kopca se musela nasaďit capka Bělá u Jevíčka SY
● lítá po si jako capka Věžná ZR – divoce
Bh

capka I f. (capka, cápka)
1 dem. k cápa 1: koťe má mali capk Prostějov PV (Vrahovice); capka Náchodsko; kočičí capka Morava 2 dem. k cápa 2: capka Hostivice PZ 3 dem. k cápa 3: capka Slaný KL, Sněžné ZR (Krátká) 4 druh obuvi a pro batole bez podpatku: už má capki Plzeň PM; małá si vizuła capku Blatnička HO; capki Vlašim BN, Kostelec nad Vltavou PI (Sobědraž) b bačkora: capki Mělnicko 5 prut k pomlázce, příp. pomlázka: capka Palonín SU, Litovelsko; ◘ capka sedmibolestná stř. Morava 6 druh halenky: cápka Drysice VY 7 ◘ druh byliny a bot. kociánek (Antennaria): kočičí capka stř. Morava b bot. protěž (Gnaphalium): kočči capka Lipová PR; kočičí cápki stř. Morava c bot. samorostlík (Actaea): hosí cápka stř. Morava; husí capka stř. Morava
→  capuška f. (capuška) expr. dem. k 4a: capuški Volduchy RO
PSJČ; SSJČ; ČJA 2, 215 (pomlázka (svazek prutů))
Go

cápka f. (cápka, capka)
1 koza nebo ovce s dlouhou srstí: cápka Sloupnice UO 2 mužská soukenná čepice: cápka Humpolec PE; capka Bystřice nad Pernštejnem ZR
Go