bigel m. (bigel, b’igel, b’ig’el)
1 část koňského postroje: bigle a zarašky u chomutu, co zavješy pobočňiky Štítina OP; bigel Studénka NJ 2 kosa s obloukem: bigel Fulnek NJ (Lukavec) 3 horn. pojistná závora na vozíky v těžní kleci: bigel Ostravsko 4 hut. záchyt, zachycovač: martun mo b’igle Bohumín KA 5 hut. vázací drát: z b’igylajzu se střigały b’igle Bohumín KA 6 hut. skoba: do b’igla se ukłodo želazo Bohumín KA 7 hut. ohýbací stroj: na b’iglu og’ibo potkovy Bohumín KA; b’ig’el Karvinsko
ČJA 3, 60 (kosa s obloukem)
Ko