culík I m. (culík, culik, clik, colék, clék, culich, cudlík, cudlik)
1 cúz pramen vlasů a pletenec, cop: plete ji culiki Jasenná NA; copak si dá ti culiki vostříhat? Nové Město nad Metují NA; ta mňela culiki, že si na ňe mohla sednout Třebívlice LT; mňela vlasi spletení f culik s pjeknou mašli Nemyslovice MB; culík je krátkí cupan Zlatá Koruna CK (Plešovice); uďeaj si culík, ať ťi to neléce do očí Hluk UH; cudlík Sulislav TC; clik Vanovice BK, Lipová PV (Seč); culik Štramberk NJ b svázaný nebo sepnutý: ta naša cérečka má ešče malučké culíky Lhota u Vsetína VS c neupravený, zprav. zcuchaný: máš ti vlasi samí culíki, ťeško se ťe rosčešou Volduchy RO; mám uš na hlavje sami cudlike Nové Syrovice TR 2 pletenec, svazek: ňiťe sem spletla do culíkú, abi se nezašmodrchali Nová Ves u Chotěboře HB; culik Karlovice SM (Svatoňovice) 3 rampouch, střechýl: cuckali sme culíki Lanžhot BV; culich Velké Bílovice BV, Mutěnice HO; culík Lanžhot BV 4 expr. mužský pohlavní úd: skové cudlika, Josifko! Nestiďiš se? Nové Syrovice TR; schovaj culik! Studénka NJ; culík Hostivice PZ; culik Holasovice OP 5 výčnělek: culík Plzeň PM 6 výběžek pozemku tvořící roh, špičku:  lesa jš só jenom clik Ondratice PV; colék Prostějov PV 7 zadní díl košile, vyčuhující zprav. z dětských kalhot: visi m z gaťi clék Cholina OL
→ dem. culíček I v. t.
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 37 (cop); ČJA 2, 166 (rampouch); SPJČ (CULÍK)
Go