běžitý adj. (bježití, bježitij)
1 obvyklý, obyčejný, běžný: bježité vidáňí Morava 2 proudící: struch chce bježitou vodu, snáz ho udržíš f sturánce než v rimíce Chodsko; na Zelenij štvrtek, Velkij pátek a Bílou sobotu se ďifčata mijí v bježití voďe Mrákov DO
→  běžitě adv. (bježiťe) k 1: bježiťe sem to popsal Morava
Hb