bezvadný adj. (bezvadnej, bezvannej, bezvadné)
jsoucí bez vady, dokonalý: to bilo bezvanní topeňi, to vitopilo pec Loužnice JN; to bilo ňeco bezvadního, vona mluvila spisovňe Zásada JN; bezvanná žencká, jak ji to mislelo Jablonec nad Jizerou SM (Buřany); ináč to ďivadlo blo bezvadni Litovelsko
→  bezvadně adv. (bezvaňňe): bezvaňňe roná šína Paseky nad Jizerou SM
PSJČ; SSJČ
Hb