SNČJ
culík II m. (culík, culich)
1 žlábek na okraji nádoby k snadnějšímu odlévání tekutiny, hubička: culík Sepekov PI, Vlkoš HO; culich Ratíškovice HO; hrnek s culíkem Věteřov HO 2 zejm. mor postranní dírka na nádobě sloužící k pití: pit culíkem a nepolit se je kumšt Slavkovsko-Bučovicko; culíkem pijí z baňki ďeťi, velcí pijí hrdlem Kyjovsko; culich Velké Bílovice BV; culík Uherskohradišťsko, Valašsko 3 hrnč. prostředek nádoby: culík Červený Kostelec NA, Sepekov PI
→ dem. culíček II v. t.
Go