culík III m. (culík, culik)
1 svč expr. mluvka, žvanil; lhář: diš nedostanete za vikǝrmeního ročka vosumdesád zlatejch, tak múžete říc, že sem culik Držkov JN; diť u ňich je culik starej i mladej, jeřiť se nedá ňikomu Bozkov SM; ◘ je to culik uculenej, nedá se to poslouchať Vysoké nad Jizerou SM 2 expr. bázlivý člověk: culik Holasovice OP 3 expr. dítě: necul, ti culiku! Vysoké nad Jizerou SM; culík Říčany PY, Dobrovice MB
Go