culit se nedok. (culit se/sa, culiť se/sa, colit se, clt se)
1 čes, mor usmívat se; potutelně se usmívat: jen se porát culí, ale slovo z ňi nedostanete Tanvald JN (Šumburk nad Desnou); copak se tam zas culíš? Nové Město nad Metují NA; culí se pot fousi Svaté Pole PB; to se ťi ňeco mušelo moc povíct, že se tak culíš Kladno KL; po straňe se tomu culí Stachy PT; ďeťi se culijou Jemnice TR; ďivé se, jag von se furt cli Lipová PV (Seč); cll se na nás Náklo OL; tá naša ďefčica sa enom culí Mistřice UH; co ti sa furt culíš? Suchov HO; culiť se Vysoké nad Jizerou SM; colit se Blanensko 2 zejm. čes stydět se: trochu se culí Záhoří SM (Dlouhý); co se tak culíš, húďe? Dolní Třebonín CK; culiť se Vysoké nad Jizerou SM; culit se Jičín JC, Přibyslav HB; clt se Náklo OL 3 jít pomalu, courat se: ten se culí Kladsko
● culí se jako jezule Zlonice KL – usmívá se, culíš se jako mňesíček Říčany PY – usmíváš se
PSJČ; SSJČ
Go