SNČJ
cucat nedok. (cucat, cocat, ccat, cucať, cucac’)
1 cúz vtahovat do sebe ústy, sát, zprav. mateřské mléko: ňák to tíle málo cucá, ešťe mam pul plechoce voddojku Zásada JN; cucal limonádu brčkem Loužnice JN; ďíťe cucá mámu Červený Kostelec NA; ňekerá bi dala cucat každou chvíli, a to neňi dobře Kladno KL; poť se poďívat, stará Telá dává Vincej cucat Čáslav KH; dává cucat malímu Mrákov DO; maminka bude nejčko Kadlíčkovi dávat cucat Paseky PI; ďíťe cucá cícu Zlatá Koruna CK (Plešovice); prasitka cucaji mliko Rouchovany TR (Šemíkovice); ešče cocá mlíku vud maminke Ráječko BK; pavók cucál muchu Slavkovsko-Bučovicko; ďiťe ccalo až radost Náklo OL; ďiťa cucá s flaški Blatnička HO; prostřet poučini seďéł velikej poug a cucáł muchu Nedakonice UH; cucať Valašsko 2 dumlat: necucej si paleček Držkov JN; porát ti prsti cucá Úlibice JC; Fanóš ccal palec Uhřice BK; ďecko furt cucá prst Slavkovsko-Bučovicko; Jaňiček sy rát cucá palec Kelečsko; takový velký, a ešče sy cucá palec Hodslavice NJ; cucac’ Soběšovice FM 3 nechávat rozplynout v ústech, cumlat: cukrátko máš cucať, né zoupkama chrejmať Bozkov SM; přet vubjedem cocal cokruví a pak nechcel jest, dustal řezo Kuničky BK; rát ccal bombónk Lipová PV (Hrochov); cucad močku Uherskohradišťsko 4 pomalu pít: von to pívo cucal hoďinu Lípa nad Orlicí RK 5 expr. líbat: to ňebyło jag nes, dyš se i staři ženači cucaju na veřejne cesťe Frenštátsko; cucat se Záchlumí UO, Zlonice KL 6 zištně někoho využívat: že se nestiďíš líst na bábu a cucad z ňi, vicucat jí posledňí kroše Újezd DO; cucať Karlovice SM (Svatoňovice)
● cucá to, jako dibi to bilo votrávení Žebrák BE – pije velmi pomalu; ti cucáš jag ďecko Svojanov SY (Starý Svojanov) – pomalu a málo piješ; Franťíku, jen jes spálenou buchtu, nebude ťe cucat múra Říčany PY – nebudeš mít špatnou náladu; dobré tela dvje krávi cucá Mistřice UH – o člověku, který získává výhody na úkor jiných lidí
PSJČ; SSJČ
Ko