SNČJ
cumlík m. (cumlík, cumlik)
1 kousek plátna naplněný zprav. kaší, užívaný dříve jako dětské šidítko; dudlík: vodbjehla se poďvať na holku, jesli nepláče, abi ňí dala do hubički novej cumlik Vysoké nad Jizerou SM; díťeťi uďelali cumlík Písek PI; bilo ji přez rok a choďila pořát s cumlíkem Slavkovsko-Bučovicko; cumlik Karlovice SM (Svatoňovice); cumlík Humpolec PE, Uherskohradišťsko 2 gumový nástavec na dětskou sací láhev: flaška s cumlíkem Dolní Třebonín CK 3 zadní díl košile, vyčuhující zprav. z dětských kalhot: koukej, tadi máš cumlik! Kladno KL 4 malý pletenec vlasů, malý cop: cumlíki Chýnov TA
→ dem. cumlíček v. t.
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 26 (šidítko)
Go