bimbala m. (bimbała)
1 expr. vysoký, zprav. štíhlý člověk: bimbała Orlová KA (Lazy) 2 expr. muž, který bloumá, chodí bez cíle: ten bimbała choďí od ňičeho k ňičemu, robota žádná Kostelany nad Moravou UH 3 expr. špatný zvoník: bimbała Blatnice pod Svatým Antonínkem HO
Ko