bezodětý adj. (bezoďetý, bezoďétý, bezoďití)
ne zcela oblečený: byli tag bezoďeťí Vsetín VS; býł bezoďétý, enem tak podomajšku, v nohavicáh a košuli Valašsko – svlečený z vrchního oblečení
● v březnu viďeťi oráča bezoďitého, rači vlka hladového Morava
Hb