břichál m. (břichál, břuchál, břuchá, bruchál, břchal)
1 zejm. vm expr. tlustý, břichatý člověk: břchal, co jš nevende do kalhot Horní Štěpánov PV; tí břuchálí se točijó f kole Slavkovsko-Bučovicko; břuchál, skrs pupek sa aňi neohne Luhačovicko; ten strýdz je p’ekný břuchál, nemože sy aňi boty obuť Liptál VS; břuchál Hodonínsko, Hluk UH; břuchá Mistřice UH; břichál Uherskohradišťsko; ◘ bruchál jeden bruchatí Velká nad Veličkou HO 2 expr. obyvatel města, měšťan: břuchál Vnorovy HO 3 expr. část těla, břicho: břuchál Brněnsko 4 expr. skok do vody s dopadem na břicho: břuchál Hluk UH
Ir