SNČJ
couravý adj. (couravej, couravij, córavé)
1 pomalý, zdlouhavý: suška je couravá nemoc a málohdi se vihojí Loužnice JN; couravej déšť Nymburk NB; córavá zema Blanensko 2 toulavý: córavé kluk Drysice VY 3 ◘ záliba v tuláctví, potulce: couravej psotňik je taková horácká nemoc, koho potrefí, ten vandruje z místa na místo tag dlouho po sjeťe, dokať se zase neráťi na sví hora Držkov JN; trápí ho couravej psotňik Karlovice SM (Svatoňovice); ten kluk má snat couravej psotňik Nemyslovice MB; já, liďi, mislel, že dostano córavé psotňik s téch řeči Nové Syrovice TR; couravij psotňík Chodsko 4 ◘ díže na zadělávání chleba, která se půjčovala po vesnici: couravá ďežička Strakonice ST 5 ◘ zelná polévka: couravá polika Jičín JC; couravá polifka Hostivice PZ; córavá polifka Bohuslavice SU, Litovelsko
PSJČ; SSJČ