couhnout dok. (cóhnót, cúhnút, cohnuť, cuhnuť, cuhnúť)
uhodit, udeřit: cóhňi ho, dť to s ňim néňi k vdržeňi Vanovice BK; já ťi jednu cúhnu Uherskohradišťsko; já sem mu jednu cuhnu Spálov NJ; tak ťe tu cuhnu Frenštát pod Radhoštěm NJ; cuhňi ho! Frýdecko-Místecko; cohnuť Frenštátsko; cóhnót Boskovicko
Př