cuk I m. (cuk)
1 trhnutí, škubnutí: stačel jeden cuk a zub bil venku Loužnice JN; cuk Prostějovsko 2 text. ponoření plátna do kádě s barvicí lázní: spoušťí se to tam vosum hoďin, po púlhoďinovejch intervalech, a to jedno spušťeňí se řiká cuk Olešnice BK
● bl f cuk hotové Vanovice BK, su tu f cuku spátki Blatnička HO, f cuku letu to uďelám Jičín JC, ať seš spátki f cuku letu Nymburk NB, budeš to mít převaření f cuku letu Hrachoviště JH – rychle
SSJČ
Ko