SNČJ
buchta II m., f. (buchta, bochta, bchta)
1 expr. budižkničemu: to von bi nešel, je to takovej buchta Zásada JN; dibi von nebil taková buchta Kladno KL; já bech takovó buchto nesnesla, kam ho ráno postavi, tam večir stoji Nové Syrovice TR; takuvá bochta je, ňic nechce ďelat Žďár BK; Pepka je šikovná, ale Mařena je buchta, kerá se aňi nevdá Hodějice VY; takovího buchtu, jako je Franta, abis pohledál, gde ho postavíš, tam stójí Slavkovsko-Bučovicko; buchta Hronov NA, Břehy PA; bchta Prostějovsko 2 expr. tlustý člověk: bchta Vanovice BK; bochta Rájec SU, Prostějov PV
PSJČ; SSJČ