blyštět nedok. (blišťet, blišťeť, bliščec’, błyščeć, bleščeč), blyštit nedok. (bliščit, bliščt, bliščyť, bliščyť, błyščyť, bliščic’, bliščyč, bleščyť, bléščyť)
1 expr. zlobně se dívat, mračit se: neblišťi na mňe, to wíš, ch ťechle šatech na pole nechoďim Radčice JN; co blišťíš, co ťi zas přelítlo přez nos? Zásada JN; co bleščyž na mje, vybleščencu? Opava OP (Kateřinky); bliščy na ňeho očoma Ostrava OV (Hošťálkovice); bliščyť Rožnov pod Radhoštěm VS; bliščec’ Ostrava OV (Hrabová) 2 neos. (o blesku) tvořit se; kmitat: bliščec’ Ostrava OV (Hrabová) 3 expr. tvářit se hloupě, vyjeveně: co tag błyščiš? Orlová KA 4 expr. upřeně pozorovat: co na mňe tag bléščýš? Kelečsko; bleščyť Valašsko 5 slabě, mihotavě svítit: to sv’etło edem bléščý Valašsko 6 činit lesklým, leštit: mosiš to ešče vidz bliščt, ešče to néňi ono Přemyslovice PV; bliščí už hoďinu boti, jako bi šél za nevjestó Slavkovsko-Bučovicko; akorát sy bliščým boty Kelečsko; bliščit Brno BM, Mistřice UH; błyščyť Vsetínsko; bliščic’ Ostrava OV (Hrabová)
● ten je bidny, enem očami blišči Frýdlant nad Ostravicí FM – oči se mu lesknou horečkou; Kozáko blišťí, jisťe se višťí Úlibice JC – žlutý okraj mračen ukazuje na déšť
PSJČ; SSJČ
Šm