cikat I nedok. (cikat, cykač)
ozývat se, mluvit: bel celé hostrašené, strachem aňi necikal Kuničky BK; neciké! Žďárná BK; aňi necikaj, lebo bude zle! Vnorovy HO; seď a necikaj! Popovice UH; aňi ňecykaj Štítina OP
PSJČ; SSJČ
Šm

cikat II nedok. (cikat)
jč narážet špičkou vejce do druhého při velikonoční hře: Hondzíku, ďi si domu pro červení vejce a budem spolu cikat Třebonín KH; nechťelo se mi s ťim krásňe malovaním cikat Římov CB; cikat Doudlebsko
→  cikávat nedok. (cikávat) nás.: vidrželi sme cikávad hoďini Římov CB
Šm