burda II m. (burda)
1 expr. velké břicho: ten má burde Zakřany BO 2 expr. tlustý, popř. nemotorný člověk, zprav. dítě: takoviho burdu tahat, to se jeden ňák ucloumá Široký Důl SY; ten váš kluk je burda, pořádňe za ten rog zesilel Nové Syrovice TR; von fšade, burda, neco strhne Blížkovice ZN; seš takové burda Zakřany BO; ale mače to burdu! Březová OP; burda Sušice KT, Budeč JH 3 expr. statný, zdravý člověk: copa ten, to je burda Řenče PM (Libákovice); burda Hranice CB (Trpnouze) 4 druh fazolu s velkými semeny: fčeraj my saďili burdy Štramberk NJ; burdy Valašsko 5 tlačenka: burde sme ešče nenačali Zakřany BO
Kl

burda III f. (burda)
zejm. střm řepa s tlustým kořenem, zprav. krmná nebo cukrová: burd sme vozl z Hané Konice PV; letoz mužem mňed vidz dobtka, protože mám dozď burd a zemskéch Otinoves PV; bl zme ve Stdinkáh a Nováčka tam bla na burďe Příkazy OL; burda Ústí nad Orlicí UO, Ruda nad Moravou SU (Hostice)
ČJA 3, 118 (krmná řepa)
Kl

burda IV f. (burda)
řem. druh hrubé tkaniny nebo tkanice, popř. svazek tkanic: burdi ďelávali nejchutší a nejslapší, často babički, bil na to zvláštňí stávek Postřekov DO; burda Chodsko
Kl

burda I m. (burda)
1 expr. nepokojný, prudký člověk: s takovím burdou si dovedu poraďit Lípa nad Orlicí RK; burda Valašsko 2 expr. pyšný člověk: abi ho, burdi, neubilo! Nečín PB (Žebrák) 3 plt. expr. nerovnoměrně vysoké strniště: burd Prostějovsko
PSJČ; ČJA 3, 68 (strniště nerovnoměrně vysoké)
Kl