SNČJ
cumplík m. (cumplík, cumplik)
1 expr. nepořádný, neupravený člověk, zprav. žena: cumplik Bozkov SM, Horní Branná SM 2 expr. nevzdělaný člověk: co s ťeh ďeťi bude? Jen cumplíci Benecko SM (Horní Štěpanice)
Go