SNČJ
couhat nedok. (couhat, cóhat, cúhat, couhať, cúhať, cuhať)
1 zasazovat rány, bít: cúhat Hýsly HO, Roštín KM, Uherskohradišťsko 2 taháním dostávat nahoru, vytahovat: couhał provaz ze studňe Kelečsko 3 vymršťováním prstu uvádět do pohybu, cvrnkat: cúhaj fazole do gáłka Valašsko 4 hltavě jíst: cúhali do sebe łokše Liptál VS; cúhat Uherskohradišťsko; cuhať Frýdlant nad Ostravicí FM 5 vypouštět moč, močit: cóhat Zakřany BO, Blanensko, Malé Hradisko PV 6 smrkat: cúhat Hluk UH 7 expr. (o oděvu) nošením opotřebovávat: ta sukňe je má, tu nech, já ťi to nedám porátej couhat Kladsko
● cúhá to do sebe jag do mjecha Lhota u Vsetína VS – jí velmi hltavě