bratěk m. (braťek), braťka m. (braťka, bracka), braťko m. (braťko, bratko, bracko, brac’ko, bračko)
podomní obchodník: brackové, to bili Slováci, kerí dří choďili do Čech jako dráteňici Karlovice SM (Svatoňovice); braťkové choďili s krosnou přet sebou na popruhu Vranov BN; to zrcátko sem kópil vod braťka Nové Syrovice TR; braťko, musíš mi slevit Láz TR; prf choďili bra´tci po domech ze Slovenska a prodávali dřevjené vařeški Vracov HO; bracka Karlovice SM (Svatoňovice); braťka Holice PA, Vracov HO; braťek Litovel OL; bračko Vítkov OP; bracko Opava OP; bratko Hlučín OP, Frýdecko-Místecko; brac’ko Ostrava OV
SSJČ
Či

bradka f. (bratka, braťka, brutka)
1 cúz vousy na bradě; způsob jejich úpravy: pan řiďici nosil ješka a bratku a šel z ňej strach Loužnice JN; bil to heskej člojek, z bratkou Lípa nad Orlicí RK; nosí bratku Louny LN; vousi na braďe, to se řeklo bratka Kladno KL; nosí bratku, jak je to teť moderňí Bezděkov PA; s tó bratkó vpadal jak staré kozel Otaslavice PV; pán minář nosí bratku Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; necháł si rúzd bratku Blatnička HO; bratka Sulislav TC, Krátká Ves HB, Ruda nad Moravou SU (Hostice); braťka Chvojenec PA; brutka Jablunkov FM, ◘ ten má kozí bratku Zlonice KL – vousy zastřižené do špičky; von má heskou kozí bratku Paseky PI, nosí kozí bratku Pacov PE – vousy zastřižené do špičky; no šak to je ten, s tú kozý bratkú Lhota u Vsetína VS, c’i ludz’e, co majum kojz’i bratku, sum fałšyv’i Baborów POLSKO, kozí bratka Vysoké Mýto UO – vousy zastřižené do špičky 2 prodloužená srst na spodní čelisti koz: obráťila hlav po hlas, zatřepala bradkó, zamekala Výšovice PV 3 chomáč koudele: ta bratka se nalikla na vochličku a šlo se s kuželem Roztoky u Jilemnice SM (Kruh); česala bratki lnu Jilemnicko 4 malá sekera: bratka Chodsko 5 okraje ostří sekery: bratka Valašsko 6 krátká dýmka: kouří z bratki Chodsko; bratka bila nejkračí fajfka Volduchy RO
PSJČ; SSJČ; SPJČ (BRÁDKA); SPJMS (BRADKY)
Ši