bloudný adj. (bloudní, blódné, błúdní, błúdný)
1 působící bloudění: błúdní kameň Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; błúdný kameň Valašsko 2 bloudící, sešlý z cesty: błúdná ofca Blatnice pod Svatým Antonínkem HO
● liďi choďili jag blódni vufce Lhota Rapotina BK – bezradně, zmateně; choďí jag błúdná duša Blatnička HO – smutně; choďí jag bloudná duša Kostelany nad Moravou UH – bez cíle sem a tam
Šm