cunda m., f. (cunda, conda, cnda)
1 expr. nepořádný, neupravený člověk, zprav. žena: cunda Podkrkonoší, Mělník ME, Palkovice FM; conda Zábřeh SU; cnda Litovel OL 2 expr. kdo rozlévá, bryndá; špatně vaří: porát ňeco cundáš, cundo jedna! Jičín JC; cunda Smrk TR 3 expr. kdo něco pokazí, splete: cunda Jičín JC 4 expr. kdo planě, zbytečně mluví: je to stará cunda Zásada JN; jen cundej, ti cundo! Jičín JC; takowej cunda Podkrkonoší ║ jen cunda f. 5 expr. záletná žena, poběhlice: debe to belo pořádni ďefče, no ale s takovó cundó diš choďi, to přestává fšecko Nové Syrovice TR; já se takové cunďe rači vihnu Rašovice VY; ta naša sus’eda je cunda Ostrava OV (Hrabová); conda Leština SU 6 expr. ženské přirození: cunda Jičín JC, Hostivice PZ 7 vrchní díl máselnice: cunda Libuň JC (Libunec) 8 šátek naplněný věcmi a za cípy svázaný, uzel: conda Kralice nad Oslavou TR
● špinavá jako cunda Dobrovice MB – velmi špinavá
→  cundička f. (cunďička) expr. dem. k 7: máslo cunďičku zvíhalo Železnice JC; cunďička Vysoké nad Jizerou SM
Go