bouček m. (bouček, buček, búček)
1 dem. k buk I 1: špakát uvázal g boučku Paseky nad Jizerou SM; bouček Karlovice SM (Svatoňovice); buček Velká nad Veličkou HO, Biskupice ZL, Valašsko; búček Pozlovice ZL; ▲ rubal buček přes potúček, nedostál, nedostál, miloval sem pjekné ďefče, nedostal sem Uherskohradišťsko – část písně 2 vrchní bidlo žebřin: buček Vsetínsko 3 lidový tanec: buček Uherskohradišťsko 4 expr. silný, urostlý chlapec: buček Velká nad Veličkou HO
●  nabíjed bouček Miletín JC – mít pohlavní styk; vihrnúli sa na ňeho spoza bučka Blatnička HO – zákeřně; furd na mňe šło neščesťí, ale uš su na bučku Blatnička HO – dostal jsem se z těžké situace, už je na bučku vých. Morava – dostal se z těžké situace; už je zaz na bučku Kelečsko – dosáhl úspěchu; zahlédaď jak spoza bučka Valaško – tvářit se nepřátelsky
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 121 (vrchní bidlo žebřin); SPJČ (BOUČEK); SPJMS (BOUČEK // BUČEK)
Př