cicek m. (cicek, cycek)
1 vm, slez (u samic některých savců) protáhlý orgán s vývodem mléčných žláz, struk: fena má šest cyckou a sedum mładych Kelečsko; koza ma plne cycky mlika Frýdlant nad Ostravicí FM; maćura mo jedyn cycek cay červuny Třinec FM; cicek Javorník HO; cycek Jablunkov FM 2 expr. prsní bradavka: cycek Branky VS 3 expr. prs, ňadro: ta roba mjeła také cycky Liptál VS; dovej mu cycek, bo mo gut Třinec FM; cicek Boskovicko, Vlkoš HO; cycek Valašsko, Jablunkov FM 4 expr. mazel: tak’i z ňego mamulčiny cycek Jablunkov FM 5 ◘ druh ovoce protáhlého tvaru a hrušek: kozý cycky Lešná VS b švestek: kozí cicki Javorník HO; kozý cycky Kelečsko; kozy cycek Frenštát pod Radhoštěm NJ 6 ◘ bot. plicník lékařský (Pulmonaria officinalis): kozý cycek Valašsko 7 ◘ bot. stročkovec kyjovitý (Gomphus clavatus): kozý cycek Valašsko; kozy cycek Frenštát pod Radhoštěm NJ
● słatky jak cycek Frenštátsko – velmi sladký
ČJA 3, 177 (struk)
Ko