běhat nedok. (bjehat, bjehať, bjehát, b’ehať, b’ehac’, behat)
1 zejm. čes sem tam nebo často běžet, pobíhat: no, pantáto, krávi pázd budu, ale kozi neumim, krávi jo, ale kozi né, voňi uťikaj a já nebudu bjehať Zásada JN; dež za ďetma? Bjehaj ňegde pot Stránkou u potúčku, že uš tam kvetou blatouchi Radčice JN; bjehá furt tam a spátki Úlibice JC; má dúlki, budou za ňím bjehad holki Bílá Třemešná TU; ďeťi šli bjehát Chodsko; žádnej vo mje nevjeďel a ňegdo jim řek, že sem bjehal vokolo studňici Skočice ST; Francek celej říčnej s ňima bjehal souhradou skrs kuchiň Blata; z mokró hadró bjehat po venk, dť to se nachlazuješ Cholina OL; co furd bjeháš? Ostrožská Nová Ves UH (Chylice); behat Litomyšl SY; b’ehať Valašsko 2 (o dítěti) být schopen chůze: náš uš ičko přece bjehá Mrákov DO; Matíseg huž bjehá, ha je mu tepřiva přes rok Chodsko; náš Laďiček jž bjehá Vanovice BK; ďiťe má do roku bjehat Uherskobrodsko; ta małau juž začinau b’ehac’, chnet se nauči chodz’ic’ Baborów POLSKO 3 chodit vůbec: á, dobrí jitro, Nácku, gdepaks tag bərzo bjehal? Vysoké nad Jizerou SM; vi píšete jako naše holka, mi sme s ťim bjehali po Chockovje a ňigdo to nemoch přečíst Lhotka u Radnic RO (Chockov) 4 častým docházením něco vyřizovat, o něco usilovat: bjehá stále po doktorech Benešov BN; bjehad za ženskéma, za chlapama Tišnovsko; Joza bjehá za Mařú Blatnice pod Svatým Antonínkem HO 5 vykonávat drobné práce: to uš Pavlova žena Baruška bjehala kolem pece a starala se Paseky nad Jizerou SM; od rána do večera bjehá po domňe Vysoké Mýto UO; maminka celé deň šká a bjehá Náklo OL; mamička furd bjehajú po domňe a cosi šuchcú po izbje Mistřice UH
● bjehaj vokolo jako poštolki Úlibice JC, bjehá jako do řízu Pecka JC – splašeně; bjehať s vosem Podkrkonoší – chodit na zálety; bapka bjehá jak čamrda Dobrovice MB, v bjeháte ješče jak čamrtka Boskovice BK – čile, čiperně; bjehá jak s keserem Dobrovice MB, bjehat jako s keserem Doudlebsko – rychle; bjehat jak s voprdlim Nové Syrovice TR – nemít stání; bjehá jak trpjełka vých. Morava – o hbité chůzi staré, ale čilé ženy; bjehá jak kula Morava, bjehá jak s treterem Kelečsko – rychle, splašeně; bjehá jag vaška Kelečsko; v nohách mňe bjehaj brabenci Bílá Třemešná TU – brní mě nohy; bjehá za každou zásťerou Blatná ST, chłab i bjehá za inyma ženskyma Kelečsko – je to záletník; musym pořád bjehať Kelečsko – mám průjem, míd bjeháňí Chodsko – průjem
→  běhávat nedok. (bjehávat, bjehávať) nás. k 1: já si pamatj, dš td bjehával Janek po tech šperkách Cholina OL; zme okolo mezé bjehával Štěpánov OL; jako ogařy zme bjehávali bosky aj ve sňihu Kelečsko
PSJČ; SSJČ
Hb