cupkat nedok. (cupkat, copkat, cpkat, cupkať, cupkać, cupkač)
1 mor, slez jít drobnými, lehce dupavými krůčky, zprav. o dětech: cpká semka stará Poláška Lipová PV; Faninko, cupké, už budeme brzo doma Slavkovsko-Bučovicko; babjenka cupkajú dołu járkem Blatnička HO; poď za ručyčku a cupkaj Vsetínsko; nemožu ťe nésť, cupkej sama Kelečsko; syneg už cupka Studénka NJ; ješče ňimo rog a jak šumňe cupko Třinec FM; copkat Čebín BO; cupkat Mistřice UH; cupkač Štítina OP; cupkać Orlová KA (Lazy) 2 (o ovoci) padat: drobňački uš pomáli cupkajú Blatnička HO; cupkať Valašsko 3 (o dešti) vydávat klepavý zvuk: tak’i by hruby dešč, tag jiny cupko po střeše Třinec FM
PSJČ; SSJČ
Go