auto I m. (auto, auto), auto II n. (auto, áuto, autó, autu, áutu, ato, afto, anto, outo, óuto, outu, óto, to, ótu, hauto, hóto)
cúz dvoustopé silniční motorové vozidlo s vlastním zdrojem energie, automobil: bil tam Bedřich s autem, šoferoval Držkov JN; pojedou tam outem Broumy BE; nebili auta, to jeli jenom koňe Dobrovíz PZ; večír sednou na outo a budou prič Hrachoviště JH; postavili silňicu a jezďili tam ťeškejma autama Svojanov SY (Předměstí); zas nám nejaké potvora přejel autem slepico, poďivéte, je celá rozmaširovaná Nové Syrovice TR; majó se dubře, kópili si nuví ótu Bořitov BK; Slátkuvi mňeli autu, takuvó škatolo, muc s ňó nejezďili Rájec-Jestřebí BK; jede hauto! Hťeké! Knínice u Boskovic BK; chcea sa pomjéščit, říkaa álto namísto áuto Lanžhot BV; autó Slavětín nad Metují NA; óto Hodov TR, Habrůvka BK; hóto Deblín BO, Brno BM (Žebětín); to Jezeřany-Maršovice ZN (Jezeřany), Ivaň BV; óuto Chudčice BO, Čučice BO; outu Bořitov BK; anto Knínice u Boskovic BK, Šakvice BV; áutu Šošůvka BK; afto Lipová PV (Hrochov); sráška at Výšovice PV; tyn auto Hať OP; ten auto Branice POLSKO
→  autko n. (autko) dem.: autko Jablunkov FM   autečko n. (autečko) dem.: takove małe autečko zaparkuje na kusku cesty Březová OP; autečko Jablunkov FM   autíčko n. (auťíčko, auťičko) dem.: ešťe sme je do toho auta naložili, co jih bilo f takovim auťičku! Držkov JN; pane, to je auťičko Hrobce LT; auťíčko Křivoklát RA
→  autisko n. (auťisko) augm.: auťisko Frenštátsko
PSJČ; SSJČ; ČJA 5, 37 (auto); SPJČ (AUTO)
Kn