SNČJ
automobil m. (automobil, automobi, autonobil, antomobil, antomóbi, antonobil, antonobíl, antonóbil, ántonobil, antonobjil, antohobíł, hantonobil, hantonobjil)
čes, mor dvoustopé silniční motorové vozidlo s vlastním zdrojem energie, auto: četňíci v automobilu nás předjeli Úlibice JC; huteč, jere antonobjil Chodsko; antonobil si to frčel vokolo Táliňáku Paseky PI; antonobíl si nechávali ve furhózo Žďár BK; furt se mňe smňejó, že povidám antonóbil, gdo bi si ti zatracení cizí slova pamatovál Slavkovsko-Bučovicko; zloďeji sedl do autonobil a tamťi Litovelsko; antonobil Hrobce LT, Polná JI (Hrbov); hantonobil Chodsko; hantonobjil Chodsko; ántonobile Knínice u Boskovic BK; antomobil Otinoves PV, Lanžhot BV; antohobíł Blatnička HO; automobi Mistřice UH; antomóbi Mistřice UH; antonobíl Valašsko
PSJČ; SSJČ
Kn