buncnout dok. (buncnouť, buncnót, byncnyč)
1 strčit, vrazit: dej pozor, abih do tebe nebuncla! Jilemnice SM 2 dět. lehnout si: poť si buncnouť, bude pohátka Loužnice JN; na chvil si buncňi Lipová PV (Seč); byncnyč Jablunkov FM
PSJČ; SSJČ
Kl