byncnout dok. (byncnuc’, byncnyč)
1 expr. udeřit, uhodit: jag mu ju byncnuł, tuž mu hłava hned odlec’eła na druhu stranu Frýdecko-Místecko 2 expr. lehnout si: byncnyč še Jablunkov FM
Km

buncnout dok. (buncnouť, buncnót, byncnyč)
1 strčit, vrazit: dej pozor, abih do tebe nebuncla! Jilemnice SM 2 dět. lehnout si: poť si buncnouť, bude pohátka Loužnice JN; na chvil si buncňi Lipová PV (Seč); byncnyč Jablunkov FM
PSJČ; SSJČ
Kl