SNČJ
cukat nedok. (cukat, ckat, cukať, cukač)
1 cúz též neos. prudce a krátce trhat, škubat: cuká mňe ve voku Loužnice JN; jak to z Brokem cuká Úlibice JC; diš se ňeco začne podbírat, tak f tom cuká Kladno KL; necukij mi! Chodsko; necukej pořát s tou hlavou Přeštice PM; to mňe to v ňom cuká Chýnov TA; cuká mňe f prsťe Sněžné ZR (Krátká); cuká mi f pravim voko Nové Syrovice TR; necuké tó rkó! Protivanov PV; necké s tém Lipová PV (Hrochov); cuká to s ňím, jag dibi do ňeho púščali eletriku Blatnička HO; cukať Železnobrodsko, Kelečsko; cukat Horní Heřmanice UO, Kostelany nad Moravou UH; cukač Jablunkov FM 2 tkalc. tkát: kallec jen tak v modrejch pollikačkách a zásťeře cukal Semily SM 3 ustupovat, odvolávat: cukat Hluk UH 4 úderem pálky odrážet, odpalovat: cukat špačka Jičín JC; cukat míč Rožďalovice NB, Poděbradsko 5 cumlat: cukərkandər musíš jen cukať, né chrejmať Vysoké nad Jizerou SM
PSJČ; SSJČ