SNČJ
cuknout dok. (cuknout, cuknót, cuknút, cuknouť, cuknúť)
čes, mor prudce a krátce trhnout, škubnout: cukňi s prováskem, ať se heski napne, abych mohla wješeť prádlo Radčice JN; koňe náhle cukli Nemyslovice MB; to to se mnou cuklo Přeštice PM; kobili fkách cukli s vozem Paseky PI; koňe nekerak cukli Ševětín CB; jak cukneš, tak to vleťi Protivanov PV; koňe cukli a bíl sem hneď z voza dúle Slavkovsko-Bučovicko; né abz ňó pak cukl Litovelsko; fčlka ten richlik se rozjel, cukl a on vleťel s teho richlika ven Štěpánov OL; cuknout Police nad Metují NA; cuknót provazem Boskovice BK; cuknút Uherskohradišťsko; cuknúť Valašsko
PSJČ; SSJČ