bouchoř m. (bouchoř, bouchor, buchoř, bachoř)
1 zbytnělý plod a zejm. čes švestky, znetvořený houbou Taphrina pruni: jedli sme i bouchoře, voňi sou dři zdrali Pěnčín JN (Bratříkov); řekňete, sou neska tag dobrí šťeviki, bouchoři a pupavi, jako bili za našich klukoskejch let? Vysoké nad Jizerou SM; kluci choďili na bouchoře Lípa nad Orlicí RK; jako ďeťi sme bouchoře setřásali a jedli Nemyslovice MB; bachoř Rtyně v Podkrkonoší TU; bouchoři nebo vački Albrechtice nad Orlicí RK; bouchoř Rožďalovice NB, Sušice KT, Kyjovsko; bouchor Pacov PE, Staňkov JH; buchoř na slivách záp. Slezsko b okurky: bouchoř Zlosyň ME 2 nepodařený, sražený koláč: bouchoř Krátká Ves HB 3 zmrzlá vrchní vrstva sněhu: došel po tom bouchoři přez Zaňňi kopec až do Dərškova Loužnice JN; bouchoř Jilemnicko 4 expr. tlustý člověk: to je pane bouchoř, na jídle se nešiďi Zásada JN; to se z ňej stal takovej bouchoř Nemyslovice MB; bouchoř Libotenice LT, Zlosyň ME, Rožďalovice NB; bouchor Pelhřimov PE 5 expr. člověk s odulým obličejem: bouchoř Nová Ves u Chotěboře HB
● je tlustí jako bouchor Sobotka JC – velmi tlustý, holka jako bouchoř Železnice HK – tlustá; že se ešťe ňekam cpe, diž je jako bouchoř Bolehošť RK – ve vysokém stupni těhotenství
PSJČ; SSJČ; ČJA 2, 5 (bouchoř)
Ši