bár I konj. (bár, bar), bárs I konj. (bárs)
vm podřadicí a přípustková; ačkoli, i když: ješťe posavát pamjaď mám, bár už je mňe třijadevadesát Boleradice BV; ale peňes sme ňigdi modz nemňeli, bar sme fšici bili velcí sedláci Čejkovice HO; je velice šikovní, bár je maí Velká nad Veličkou HO; bár su já starí, ale každého sa přeca neleknu Blatnička HO; bár je to drahé, kúpit sa to mosí Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; bár je maí, práce sa nelekne Mistřice UH; bár je bohatá, přeca ju nechcu Valašsko; bar Radějov HO; ◘ do stodoli sa mosím poďívat, bár aj o čagánku Blatnička HO; na hon sa pude, bár aj prší Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; bár aj Žítková UH; bárz aj Návojná ZL b ◘ podmínkově přípustková; i kdyby: bár bi aj hnet pršao, už ňidz neporoste Mikulčice HO; bar bi aj hned doje ten doktor, uš to nepomože Radějov HO; bar bi aj Břeclavsko
SSJČ; ČJA 5, 342 (Přípustkové věty: i když, ...); ČJA 5, 343 (Podmínkově přípustkové věty: i kdyby, ...)
Hb