branný II adj. (branij, brany)
1 statečný, bojovný: Vojtáček je malij, ale branij, von uš upere Tulúna a ten je vo hlavu vječí Pec DO 2 týkající se povinné vojenské služby a obrany státu: na třešňe je nejlepšy choďit pješky, a hlavňe gdyž je brany cvičeňi, tak se zastavid ňegde, gde jsou Lipník nad Bečvou PR
PSJČ; SSJČ
Ši