brabenčet nedok. (brabenčet), brabenčit nedok. (brabenčit, brabenčiť, brablenčit)
1 expr. (o končetinách) brnět, trnout: noha ňe tejďe porád brabenči Loužnice JN; nohi mňe brabenčej Česká Skalice NA (Zlíč); ruce už brabenčej Nové Město nad Metují NA; v noci mňe porád brabenčí v rukách Dobruška RK; brabenčí mi v rukou Nové Strašecí RA; brabenčej mňe ruce Říčany PY; brabenčí mu f kloubech Žinkovy PM; brabenčet Benešov nad Černou CK (Ličov) 2 pilně pracovat: brablenčit Přerovsko
Ši