SNČJ
bitka f. (bitka, b’itka)
1 mor, slez rvačka: bez bitke tu v huspuďe ňihde néňi Žďár BK; t hrč na tim čele má vod bitk Lipová PV (Hrochov); tpoledňa musél bit pořádek a žádní ščípáňí a žádní bitki Rašovice VY; só bratranc, copag je to za bitk Cholina OL; to se bijávali prusenofščí z hlinskíma, jedna muzika nebiła bez bitki Bystřice pod Hostýnem KM (Hlinsko pod Hostýnem); jak sem chit řemeň do ruki, hned sa da do prosa, on sa bitki velice bójí Kunovice UH; u téj muziki bia bitka a fšeci sa tam na ňeho zhrkli Mistřice UH; b’itka o galánku Valašsko; b’itka Mosty u Jablunkova FM; bitka na sucho Uherskohradišťsko – rvačka, při níž se políčkují; bitka na mokro Uherskohradišťsko – rvačka, při níž teče krev 2 vm výprask: dostanež bitku Kostice BV; je m’i toho koňa líto, že vždycky najv’etšý b’itku trp’í Rožnov pod Radhoštěm VS 3 vojenský zápas, boj: m’eł dvakráď v’édz vojska a strhła se velká b’itka Fryšták ZL
PSJČ; SSJČ
Ko