SNČJ
božíček m. (božiček, božýček, božyček)
1 expr. kdo prosí Boha: to je takovy božyček, po každe by ene božył Slezsko 2 expr. škemrající dítě: co pořáď božýš, božýčku? Kelečsko 3 expr. tvor hodný politování, ubožák, chudáček: božyček Kravaře OP; božiček Frenštátsko 4 druh výšivky, dírka lemovaná plnými zoubky: božíček Mrákov DO
Ši