břímě n. (břímje, břim’e, břimyn, bžym’e)
1 těžký náklad, zprav. nesený na zádech a čes-pol čtverhranný kus tkaniny svázaný za protilehlé cípy a naplněný věcmi, trávou apod., ranec: una pšynojs’i každi dz’iň velke bžym’e krajs’ikuňu dudum Baborów POLSKO; břim’e Těrlicko KA (Hradiště), Nýdek FM; břimyn Dolní Lomná FM, Bukovec FM b otep dříví: ta Markíta s chalupi je už heski stará a takoví si ešťe váže břímje, aj se pod ňim prohíbá! Dolní Třebonín CK 2 obtížná povinnost, závazek: břim’e Jablunkov FM
→  břímečko n. (bžym’ejčko) dem. k 1a: to najs’ekłajs’ yny małe bžym’ejčko trauvy Baborów POLSKO
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 106 (ranec (trávy))
Ir