SNČJ
břemeno n. (břemeno, břymyno, břemano, břem’uno, dřemeno, dřimyno)
1 těžký náklad, zprav. nesený na zádech a zejm. slez čtverhranný kus tkaniny svázaný za protilehlé cípy a naplněný věcmi, trávou apod., ranec: vona nesla náramnej kúš trávi a na ňom ešťe jakí břemano! Přeštice PM (Žerovice); lechčej sa donesú ze tři břemena Vlachova Lhota ZL; nažała sy do břemena trávy Kelečsko; dłuho se mordovali z břemenem Branka u Opavy OP; břemeno Domažlicko, Malovice PT (Podeřiště); dřemeno Horní Heřmanice UO, Prostřední Bečva VS, Frenštátsko; břymyno Hať OP; dřimyno Vojkovice FM, Morávka FM; břem’uno Dolní Lutyně KA b otep dříví: vlíg z lesa chrasťí, velikí břemano Přeštice PM (Žerovice); vona vlíkla chrasťí, ale takoví vám břemano! Řenče PM (Libákovice); tak se vzały každa na řbet trochu sucheho dřeva, ale maminka mjeli to břemeno najčežy Pustá Polom OP c těžký náklad vůbec: strejčku, copa že si nakládáte takoví břemeno na řibet, pročpa do toho nezapřežete koňe? Mrákov DO; břemano Plzeň PM; břemeno Chotěboř HB (Počátky) 2 obtížná povinnost, závazek: břemeno Valašsko
● naroďili se v jednom břemeňe Slezsko – jsou to dvojčata
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 106 (ranec (trávy)); SPJČ (BŘEMENO); SPJMS (BŘEMENA)
Ir